close

Austrálie

AustrálieExplore

Australská střední škola

Untitled design (3)

Ahoj z druhé strany světa! Vítám vás svým 2. článkem na magazínu feedyou. Minule jsem slíbil detailní pohled na Australský vzdělávací systém. Popíšu vám školu podle vlastních zkušeností. Zaměřím se na rozdíly mezi českým a australským stylem výuky. Pro dost lidí je právě odlišný přístup k výuce důležitým důvodem studia v zahraničí hned po zlepšení jazykových schopností. Na závěr tohle číslo okořením praktickou ukázkou vlastního vypracovaného projektu do školy. Tak jdeme na to!

Naprosto si vážím dvanácti let bezplatného vzdělání, kterého se mi v Čechách dostalo. Ale bohužel snad každý Čech pravidelně slýchává: „Je to rok od roku horší.“ „Školy nemají peníze.“ „Výuka je skoro jako za komunismu.“ Vytvoření názoru nechám na vás. Pojďme si společně projít jednotlivé oblasti týkající se studia v Austrálii.

Přečti si také: Austrálie zblízka

Předměty

Při nástupu na školu jsem dostal možnost vybrat si asi z 25 různých předmětů. Kromě obvyklých se v seznamu objevily i kurióznější, jako např. tanec, vaření, tvorba nábytku a dokonce i horolezectví. Matematika, Angličtina, Research Project a PGL jsou povinné. Ovšem student má možnost svobodně si zvolit z 5 úrovní matematiky. Sejde se tak skupina s podobným přístupem a úrovní. Pracuje se tak mnohem efektivněji.

Já jsem si předměty vybral následovně:

  • Business & Enterprise  (Můj naprosto nejoblíbenější předmět.) Zatím jsme řešili small businesses (franchising, location, classification, …) Výuka probíhá velice zábavnou formou. Učitel nám pouští výuková videa, dává nám přečíst zajímavé články v novinách a zadává nám na vypracování veliké projekty (viz. konec článku). Navíc každý pátek hrajeme Kahoot, kde učitel vytvoří otázky z celého týdne.
  • English  Tyto hodiny by se daly charakterizovat jedním jménem: Mrs. Pretty (Její jméno bohužel nemá žádnou spojitost s jejím vzhledem ani chováním.) Nejpřísnější učitelka, která jede vždy podle stanovených pravidel.  Na hodinách jsme četli a analyzovali knihu To Kill a Mockingbird. Po napsání složité úvahy s důkazy mých názorů v textu mi oznámila, že prý je to myšlenkově dobré, ale: „This draft needs further work on your expression to make English more accurate.“ No upřímně nevím frajerko, jestli si během týdne stihnu vybudovat jazykový cit, jako rodilý mluvčí, abych to napravil.
  • Maths – Zvolil jsem si level hard. Předpokládal jsem, že z přemotivovaného gymplu nebudu mít problém s učivem. Dobrali jsme logaritmy, exponenciální rovnice a v příštím týdnu se začneme učit limity. Na hodinách počítáme převážně jednoduché příklady. Učitel je vždycky ochotný individuálně pomoci. Nikdo ho ale obvykle při počítání příkladů nepotřebuje a on si opakovaně stěžuje, že není placený za chillování na učitelské židli. Na test nám je dovoleno udělat si z A4 papíru tahák, dokonce můžeme používat i grafické kalkulačky. I když na vytvoření rozsáhlého taháku jsem byl moc línej a grafickou kalkulačku jsem neuměl obsluhovat. Pardubický dril se projevil a já test napsal na komfortní A s 90% úspěšností.
  • Multimedia – Vytváření animace a natočení vlastního dokumentu jsou témata, která nás čekají v současném čtvrtletí. Učitel je naprosto v pohodě. Hned na první hodině se mě ptal, jestli mám nějakou zkušenost s filmováním. Já odpověděl, že ano. Bohužel jediné video, co jsem měl na YouTube byla kontroverzní reklama na Ondrášovku ze soutěže Prezentiáda. Tam jsme se prezentovali jako firma Pleasure Industries vyrábějící vibrátory. Přes nekonečné narážky jsem byl donucen ji pustit. (Přikládám link, abyste pochopili: http://bit.ly/pleasureindustriesondrasovka.) Učitel po celou dobu trvání videa pobaveně křičel: „It‘s a dick!“ a celá třída se smála. Kromě lajků a gratulace k video jsem následující hodinu dostal od kluků ze třídy pozvánku do jejich týmu chystajícího se zúčastnit amatérského filmového festivalu. (http://www.48hourfilm.com/adelaide-au)
  • Digital Photography – 100% chill a kreativita. Škola má svůj vlastní ateliér, zrcadlovky a fotky upravujeme ve photoshopu na iMacích. Většinou přicházíme s vlastními nápady díla a vyučující je s námi pomáhá realizovat.
  • Community sport  První dva týdny jsme brali teorii – sport injury. Reálně sportovat jsme začali badmintonem. Učitelka nám vysvětluje pravidla, techniku a hrajeme turnaje.
  • Research Project  Podle zákona musí student střední školy vypracovat projekt na libovolné téma. Já jsem si vymyslel: „To what extent does effective marketing help establish a successful and sustainable restaurant?“ Díky tomuto projektu studenti získají hluboké znalosti o dané problematice a procvičí si profesionální práci s informacemi.
  • PGL – Doteď jsem nepochopil, co ta zkratka znamená. Předmět, který je dotovaný jednou hodinou v pátek. Je oficiálně využíván k motivování studentů, pomoci s výběrem vysoké školy a oznamování informací školy žákům. Neoficiálně je to hodina, kdy se můžete bavit s friends.
Výuka, kontrolní test
Výuka, psaní testu

Výuka začíná v 9 ráno, ale ve škole bychom měli být už v 8:40. Většinu dnů máme 3 dvouhodinovky a končíme v 3:10. Přestávka na oběd trvá necelou hodinu a ten čas většinou strávíme sportováním nebo jen chillujeme.

Vybavení

Celá škola je moderně vybavená a jde s dobou. Záznam z každé hodiny je v online systému, stejně jako známky. Charles Campbell College si navíc nechala vyvinout svou vlastní mobilní aplikaci. Škola dále disponuje: Velkou knihovnu, 2 fotografickými ateliéry, zrcadlovkami, v několika učebnách jsou iMacy, taneční místností, výtvarným ateliérem, 2 halami, basketbalovým hřištěm, hřištěm na soccer, hřištěm na footy (australský fotbal), …  Nutností je brát si sebou do školy notebook, na kterém se odehrává velká část výuky. V Austrálii je dále povinné nosit na základní a střední škole uniformu. Zpočátku mi to přišlo hodně fresh, nicméně po týdnu mi to začalo vadit, jako většině místním lidem tady.

Určitě vás napadne, kde na to škola bere finance. Moji Australští spolužáci platí v současném ročníku každý 830AUD ročně, tj. 14 600 korun při současném kurzu. Mně koncept placeného školství přijde jako rozumné řešení nedostatku financí. Při místních několikanásobně vyšších platech se nejedná o velkou finanční zátěž a tento příjem zlepšuje studijní podmínky.

Styl výuky

Veliké rozdíly mezi Českem a Austrálií jsem našel v odlišném stylu výuky. Až do teď jsem byl zvyklý na koncept: Při hodině si piš zápisky, doma se to nauč, napiš písemku a zapomeň to. Nicméně tady jsem poznal nový způsob, který je mnohem více zaměřený na aplikaci znalostí a praxi. Po teoretickém výkladu následují různá dílčí cvičení nebo hry a celá probraná teorie je poté obsažena v tématu finálního úkolu. Tím bývá esej, studie, prezentace, projekt atd.

Výuka na škole v Austrálii
Výuka na škole

Všechny školy nabízející „maturitní zkoušku“ SACE (South Australian Certificate of Education) mají sjednocené osnovy pro jednotlivé předměty a přesně stanovené známkování, aby jednička na jedné škole nebyla dvojka na jiné škole. Student musí přesáhnout minimální počet kreditu, aby se mohl zúčastnit závěrečné zkoušky. Kredit je možné získat volbou klasických předmětů nebo studiem akreditovaných kurzů. Nejčastějším příkladem je tzv. VET kurz nabízející studentům teoreticko–praktické znalosti v jimi zvoleném oboru. Kamarád právě dokončil kurz automechanika, jiný studuje elektrikáře, já se chystám na business. Velkou výhodou VET kurzů je vysoký počet získaného kreditu. Já budu mít možnost příští rok být ve škole až o polovinu méně času než teď.

Po přečtení tohoto článku můžete mít pocit, že v Čechách je studium mnohem horší. Taky jsem si dlouho myslel, že za plotem je tráva zelenější. Pravdou je, že nic nikdy není úplně černé nebo bílé. Vše má své pro a proti. Já bych se v budoucnosti chtěl věnovat businessu a tento model školství mi nabízí díky teoretickým hodinám, praktickým projektům a VET kurzům mnohem větší prostor pro seberealizaci. Na druhou stranu věřím, že příprava na pracovní pozice vyžadující velké množství teoretických znalostí, jako je například lékař, bude kvalitnější v českém systému. Koneckonců Australani se mi už několikrát svěřili, že podle nich, je jejich vzdělání na hovno. Člověk asi nikdy nebude plně spokojený s tím, co má.

Za nepřenositelnou zkušenost, získanou studiem v zahraničí, považuji širší úhel pohledu na svět. Společnost zde funguje jiným způsobem. Mně umožňuje rozšířit si osobní obzory a vzít si z každého modelu to, co mi vyhovuje.

Dnešní článek byl hodně informativní. Věřím, že případní zájemci o studium v zahraničí ocení jeho detailnost. Pokud jsem něco důkladně nevysvětlil nebo vám vrtá hlavou záludná otázka, kontaktujte mě osobně. Rád si na vás udělám čas a poradím. 🙂

See ya guys u příštího odlehčeného dílu, který bude zaměřený na jazykové rozdíly mezi australskou a britskou angličtinou.

Kam dál: 17 000 km stopem domů z Kamčatky: část první


Nejnovější historky tě neminou na Facebooku. 👍

Feed me
AustrálieExplore

Austrálie zblízka

Klokan ve své jamce

Ahoj, vítám vás na magazínu feedyou. Jmenuju se Martin Půlpán a chtěl bych se s vámi pravidelnými články podělit o své zážitky z Austrálie. Pocházím z Pardubic a před půl rokem, v den mých 18. narozenin, jsem si uvědomil, že chci ve svém životě udělat velkou změnu – začít studovat v Austrálii.

Následoval kolotoč administrativy, zjišťování informací a zajišťování všeho možného od studijního víza až po telefonní číslo. Austrálie má jednu z nejpřísnějších imigračních politik na světě, proto jsem moc uvítal, když mi s otravným papírováním ochotně pomohla agentura Alfa Agency.

Cílová destinace, kde jsem měl předem domluvený nástup na střední školu (adekvátně do předmaturitního ročníku) bylo město o velikosti Prahy – Adelaide, hlavní město Jižní Austrálie. Táta s manželkou Hankou a dvě ségry mě už netrpělivě čekali a odlet blokovaly už jen 2 věci – maximální povolená váha kufru – tj. 30kg a fakt, že ze začínajícího léta letím do zimy.

Časový rozdíl dosahuje 7,5 hodiny, když je v Čechách letní čas a proto mi bylo jasné, že budu mít jet lag, tedy rozhozený biorytmus a problémy se spánkem. Mám pro vás tip, který se mi velice osvědčil. Sbalte si o den dříve a v poslední noc uspořádejte obrovskou party se všemi lidmi, se kterými se budete chtít rozloučit. Rovnou z baru se nechte odvést na letiště a únavný, den trvající let jednoduše prospěte! Tím si nastavíte nový biorytmus rychle a jednoduše a ještě si užijete hodně zábavy.

Ihned po příletu mi došlo, že s tou zimou to tak hrozné nebude. Rtuť teploměru se totiž vyšplhala v ten den na 18°C a slunce svítilo na obloze bez mraků. Měl jsem asi týden do konce zimních prázdnin na to, abych si prošel krásné město, zařídil všechny potřebné věci a v poslední řadě pořídil uniformu. Po nástupu na školu mě překvapila obrovská ochota všech lidí a sympatický přístup školy, kde jsem si mohl vybrat více jak polovinu předmětů. (V dalším článku se bude detailně zabývat moderním vzdělávacím systémem a náplní mých předmětů.)

Určitě znáte takový ty klasický obavy jako – Bude se mi tam líbit? Najdu si tam kamarády? Musím vás ujistit, že v případě Austrálie je zbytečný si tyhle otázky vůbec klást nebo mít strach. Když jsem poprvé vstoupil do třídy, hned ve dveřích si se mnou přátelsky plácnul jeden spolužák a začal si se mnou povídat. Ačkoliv jsem mu kvůli silnýmu akcentu, slangovým výrazům, který užíval a různým zkratkám slov původně nerozuměl ani jméno (má ještě vyražený kus zubu), za pár hodin se to rapidně zlepšilo, ukázal mi celou školu a teď spolu hrajeme australský fotbal o přestávkách na oběd. Za týden ve škole se už znám se spoustou lidí napříč ročníkem a všichni mě berou naprosto v pohodě. Pomáhají mi se tu zabydlet.

V příštím článku se zaměřím na školu, předměty a rozdíly ve výuce. Máte-li jakékoliv otázky, neváhejte mě kontaktovat na FB nebo se spojte s Alfa Agency. Rád přihodím pár tipů na cestu 🙂

https://www.facebook.com/martin.pulpan.jr

https://www.facebook.com/AlfaAgency/

O výletu z komfortní zóny a jak se stopuje v Rusku píše třeba Vojta Marek: Ahoj, žiju, medvědi mě nesnědli


Pro všechny hladové – čerstvé menu na Facebooku. 👍

Feed me