close
Explore

„Kdo nic nezkusí, nic nedokáže” – Verča Truplová

Jmenuji se Veronika Truplová a jsem studentkou mezinárodního magisterského programu Sustainable Territorial Development. Nyní dokončuji svůj poslední semestr, jehož náplní je stáž a vypracování diplomové práce. Jelikož se zajímám o společenskou odpovědnost firem, vybrala jsem si pro svou stáž neziskovou organizaci Business Leaders Forum, která sdružuje odpovědné leadery českého byznysu a jejímž cílem je kultivace českého podnikatelského prostředí. Pracuji na pozici koordinátora. Vedle toho jsem zodpovědná za projekt Stakeholders dialogů, který má v rámci kulatého stolu se zainteresovanými stranami podniku či jiné organizace zmapovat názory a perspektivy na aktuální činnosti instituce a její strategie, najít vzájemně důležité oblasti k dalšímu rozvoji, umožnit budování vzájemné důvěry a vzájemné porozumění… Páni, je toho docela hodně! 🙂

Co tě k tomu všemu přivedlo?

K STeDe programu jsem se dostala tak, že jsem si tuto možnost aktivně vyhledala a sama poslala žádost. Když jsem se vrátila zpátky z Bruselu, kde jsem krátce studovala na Katholieke Universiteit Leuven v rámci programu Erasmus+, sháněla jsem práci v oboru. Hned druhý den po návratu jsem poslala životopis do britské společnosti NonStop Recruitment se sídlem v Pardubicích a později tam i nastoupila. O Business Leaders Foru jsem věděla již delší dobu, protože jsem z jejich práce těžila jako ze zdroje pro svou bakalářskou práci. Chtěla jsem se proto v rámci své stáže stát součástí této organizace a porozumět společenské odpovědnosti i jinak než jen z akademické perspektivy.

Co bylo prvním impulzem k tomu uniknout z komfortní zóny a začít objevovat svět?

Prvním opravdovým únikem z komfortní zóny pro mě byl Erasmus+ v Bruselu. Chtěla jsem umět aktivně používat cizí jazyk a zajímalo mě, zda je „tráva za plotem“ opravdu o tolik zelenější, jak mnoho lidí v Česku tvrdí. Ze své (i když stále ještě poměrně časově omezené) zkušenosti mohu nakonec říci, že mi to tak nepřipadá. Naopak, vždy když jsem v zahraničí, jsem větší patriot a pyšná na to, kolik věcí se mi u nás jeví lepších. Na druhou stranu to ale neznamená, že nevidím, v čem bychom se mohli zlepšovat.

Věděla jsi už od začátku, čím bys chtěla být a co bys ráda dokázala?

To určitě ne. Pamatuju si, jak jsem se na gymplu nemohla rozhodnout mezi environmentálním a ekonomickým studiem. Nakonec se mi to ale ještě se studiem sociálních věd podařilo spojit dohromady. O CSR jsem měla zájem od pobytu v Bruselu, kde jsem se s konceptem blíže seznámila. Do té doby to byly spíše fragmenty a nedokázala jsem si moc představit, o čem to vlastně je.

Byla jsi vždy ctižádostivá a chtěla do světa? Nebo je to jen výsledek náhodných setkání a zkušeností?

Cestování a poznávání nového mě vždy bavilo. Už jako dítě jsem neměla problém s pobytem v cizí zemi bez rodičů nebo jiných příbuzných. Později jsem si chtěla vyzkoušet, jaké to je v jiné zemi na nějaký čas žít, poznat místní kulturu, zvyky… I když je Evropa relativně malá, baví mě všímat si rozdílů, které jsou mezi obyvateli jednotlivých států viditelné. A co se týká té ctižádosti, snažím se v tom, co dělám, dokázat, že na to mám a že svou práci můžu odvést dobře. Nemyslím si, že by se jednalo pouze o náhodu, je to ve mně nějak nastavené a kdyby to nevyšlo v rámci jedné příležitosti, dostalo by se to na povrch jinak.

Co bylo v začátcích nejtěžší?

Pro mě je na začátcích vždy nejtěžší byrokracie, kterou si příliš neužívám. Oběhat si všechny úřady a potřebné záležitosti v cizí zemi, kde se chystáte bydlet, zabere poměrně dost času, i když za vámi stojí škola, která v mnoha ohledech celý proces usnadňuje. Potom je to o tom, pochopit používaný systém a sžít se s ním. Ať už se jedná o nové pracovní místo nebo novou zemi, vždy je potřeba zjistit, jak je nastavená komunikace s ostatními a kde najdete to, co zrovna potřebujete.

Co ti to přineslo?

Jsem vděčná za každou svoji zkušenost. I ty negativní nás mohou posunout vpřed, pokud se nezalekneme a nestáhneme zpět. Mezi ty nejpozitivnější považuji právě Erasmus+ v Bruselu, díky kterému jsem si hodně zlepšila angličtinu a který způsobil mou touhu po studiu v zahraničí. Další zkušeností byla práce v NonStop Recruitment, kde jsem se naučila mnoho nových věcí, které se mi hodí do dalších profesí. Byl to i velmi dobrý trénink překračování mé komfortní zóny.

Měl by se podle tebe student během studia / nebo po zaměstnat a teprve poté například realizovat své projekty, začít podnikat, …? Bylo tomu tak i v tvém případě?

Nemyslím si, že je tento vzorec nutný. Někoho by mohla třeba jistota stabilní práce dokonce ukolébat a do podnikání by se pak už vůbec nepouštěl. Spíš si myslím, že je dobré, aby si mladí lidé zkusili pracovat ještě při studiu formou třeba i velmi dočasných brigád. Pomůže jim to porozumět tomu, jaký typ práce jim vyhovuje, jaké jsou jejich silné a slabé stránky, co očekávají od svého budoucího zaměstnání a čemu by se naopak chtěli vyhnout. Nehledě na to, jsou to právě brigády, které nás učí vážit si práce ostatních.

Jaký je tvůj sen? Co bys chtěla dokázat?

Chtěla bych se určitě dál vzdělávat a zvyšovat si odbornost. Kromě toho bych chtěla více času věnovat neformálnímu vzdělávání. Momentálně hodně řeším, kde budu bydlet. Pracuji v Praze, jsem ale přesvědčená, že dříve nebo později budu mít zase chuť obout toulavé boty :-).

Přečtěte si také: Zázraky se dějí, sny se plní. Stačí za nimi jít. – Eva Simkovičová

Co bys doporučila studentům, kteří jsou na začátku své cesty?

V sebepoznání se mi určitě hodně osvědčila sebereflexe, zkoušení nových věcí a ochota vystoupit ze své komfortní zóny. V hledání úspěšné životní cesty potom můžu doporučit vyhledávání a navštěvování eventů, které se týkají toho, co je zajímá. Nebojte se diskutovat s lidmi se stejným či podobným zaměřením. Nebojte se oslovit přednášející a odborníky, případně s nimi i konzultovat, co by vám sami doporučili jako možnost profesního zaměření. A jako poslední mám pro všechny jednoduchou radu: Prostě do toho jděte, neboť kdo nic nezkusí, nikdy nic nedokáže.

Kam dál: Cestuj, poznávej a dělej si co chceš – Monika Čápová


Tipy, jak se nebát a zařídit si život po svém, najdeš na Facebooku. 👍

Tags : snyVerča Truplová

Leave a Response