close

Spatřili jste někdy cestou do práce či školy člověka, který lezl po vysoké budově a z dálky vám připomínal Spidermana? Pokud ano, pak to nebyl superhrdina, nýbrž rooftopper. Ti sice nemají superschopnosti, ale zato nadmíru odvahy a koncentrace. Adrenalin je důvod, proč to dělají.

Ano, rooftopper je pouhý člověk. Ale člověk, který má velmi rád dobrodružství a rozhodně netrpí závratěmi. Pojmenování vzniklo z anglického názvu pro střechu = roof a vrchol = top. Tito lidé se výšek nebojí, ba naopak hledají ty nejvyšší budovy a konstrukce ve městech, jejichž vrcholu se následně pokouší dosáhnout. Ovšem obvykle bez jakéhokoliv jištění. Proces výstupu na vrchol si většinou nahrávají a sdílí na sociálních sítích. Rooftoppeři opravdu volí ty nejvyšší budovy, a to i ve městech jako je např. New York či Tokyo. Svůj výhled s fotografií posílají svým fanouškům, což znamená, že vyšlou svůj adrenalin do světa a pasivní rooftoppeří dobrodružství prožívají přes monitory svých počítačů s nimi.

Kde to začalo?

Tento trend započal již před mnoha lety. Nelze přesně určit, kdo byl považován za prvního rooftoppera, nicméně v roce 1937 byla vydána kniha Noční horolezci z Cambridge. Zde jsou právě fotografie z vrcholků kolejí školy a tuto knihu lze považovat za počátek rooftoppingu. Od té doby se začal vyvíjet. Pár lidí si také chtělo vyzkoušet, zda je to opravdu tak vzrušující a zda to i oni dokážou. Na takový čin mimo odvahy je potřeba také obrovská koncentrace. Jakmile člověk zavrávorá, může to skončit neštěstím. V posledních letech je však rooftopperů víc a víc.

Lidé to berou jako challenge. Při takovém nárůstu rooftopperů je ovšem těžké se prosadit, a proto se tito horolezci snaží o co nejzajímavější fotku na vrcholku. Zprvu byla hodně populární fotografie svěšených nohou houpajících se nad městem, které z výšky vypadalo maličké. Jako kdyby bylo postavené z lega. Tato fotografie, potom co ji začala pořizovat většina, však brzo omrzela. Dnes se rooftoppeři fotí např. na úplném okraji střechy, ve stojce, nebo i ve dvojici, kdy se jeden rooftopper drží stavby a druhý visí dolů pouze za ruku kamaráda.

Rooftopping v žádném případě není pro každého. Sice těmto lidem koluje adrenalin a vzrušení v žilách, ale stačí krok vedle a jejich osud je zpečetěn. Člověk na to potřebuje dostatečnou odvahu. Mimo to že rooftoppeři riskují svůj život, pokoušejí také zákon. Občas lezou na budovy, kam je vstup „přísně zakázán“, a to především ve velkých světových městech.  

Kde žijí nejlepší rooftoppeři?

Nejlepší a nejznámější rooftoppeři pocházejí z Ruska a Číny. Sdílením svých příspěvků na sociálních sítích se dokážou i živit. Jedním z nich je právě Rus Oleg Cricket, který je zároveň parkurista a freerunner. To znamená, že na vrcholku budov mimo focení předvádí i salta, nebo běhá po střechách budov a přeskakuje mezi nimi a jiné podobné kousky. Jeho příspěvky můžete sledovat např. na Facebooku nebo na jeho webu. Ze svých dobrodružných zážitků následně sestavuje videa, ukázku můžete vidět YouTube channel, podbarvená hudbou. Sdílí je na sociálních sítích, ale i na svém webu, kde představuje své dojmy z rooftoppingu v příbězích. Na Facebooku má přes 19 000 sledujících, na YouTube má 139 000 odběratelů a Instagramu dokonce 785 000 sledujících. Sám se považuje za umělce, jeho životním mottem je: můj život je film. Přesto jeho úvodní věta na YouTube profilu zní: PROSÍM NEZKOUŠEJTE TO, POKUD NEJSTE PROFESIONÁLOVÉ!

Ani Česká republika však není ochuzena. I Čechy fascinuje být blíž k oblakům, a to např. Terezu Texlovou nebo Daniela Peřinu.

Ne všichni rooftoppeři však riskují vyloženě život či porušují zákon. Někteří z nich rádi lezou pouze na konstrukce s jištěním. Užívají si spojení lezeckého sportu s dobrodružstvím a krásou, která je na vrcholku čeká.

Kam dál: Dělej, co tě baví…


Tipy, jak se nebát a zařídit si život po svém, najdeš na Facebooku. 👍

Tags : adrenalindobrodružstvíRooftoppeřiRooftopping

Leave a Response